Co je to UPF aneb Jak funguje ochrana před UV zářením u oblečení
UPF znamená Ultraviolet Protection Factor – tedy faktor ochrany proti ultrafialovému záření. Vyjadřuje, jaké množství UV záření projde skrz látku k pokožce. Na rozdíl od SPF u opalovacích krémů se UPF vztahuje na textilie.
Například:
- UPF 50 znamená, že látkou projde pouze 1/50 UV záření, tedy asi 2 %, a textilie blokuje přibližně 98 % UV paprsků
- UPF 30 propustí 1/30 UV záření, tedy asi 3,3 %
- UPF 15 propustí 1/15 UV záření, tedy asi 6-7 %
UPF hodnotí ochranu proti UVB záření (spojenému se spálením kůže a rizikem rakoviny kůže) i UVA záření (proniká hlouběji do kůže, podílí se na stárnutí pleti a vzniku některých typů rakoviny).
Jak vznikl systém UPF?
Moderní vědecký systém hodnocení UV ochrany textilií vznikl až v 90. letech. Velkou roli v tom hrála zejména Austrálie, kde je kvůli vysoké intenzitě UV záření vysoký výskyt rakoviny kůže. Právě tam začaly firmy vyrábějící plavky a outdoorové oblečení spolupracovat s vědci na standardizovaném měření ochrany textilií. V letech 1994–1996 vznikaly první australské standardy. V roce 1998 pak byla zavedena britská norma, 2001 vznikl americký standard ASTM/AATCC a také první verze evropské normy EN 13758.
Co jaká čísla UPF znamenají?

V praxi se za skutečně kvalitní ochranu obvykle považuje UPF 30 a víc. Dermatologické organizace doporučují UPF 50+ zejména pro děti, osoby se světlou pokožkou, lidi po dermatologických zákrocích a s různými dermatologickými onemocněními, nebo vystavené dlouhému pobytu na přímém slunci.
Jaké UPF má běžné oblečení?
Prakticky každé oblečení poskytuje alespoň nějakou ochranu proti UV záření, nicméně rozdíly mezi jednotlivými materiály jsou velké. I když si lidé často myslí, že je před negativními dopady slunce chrání jakýkoli oděv, běžné světlé oblečení z bavlny nebo lnu může propouštět na kůži i 20 % UV záření.
Příklady běžných textilií bez speciálních úprav
|
Materiál |
Typický UPF |
Poznámka |
|
Světlá bavlna (lehké tričko) |
5–10 |
Patří mezi nejslabší ochranu. Bílé bavlněné tričko bývá často kolem UPF 5–7. |
|
Bavlna hustě tkaná |
10–20+ |
Výrazně závisí na hustotě vazby a gramáži. |
|
Polyester |
15–40+ |
Obecně vyšší UPF než většina přírodních vláken díky chemické struktuře vlákna. |
|
Nylon (polyamid) |
10–30 |
Obvykle lepší než bavlna, ale často nižší než polyester. |
|
Džínovina (denim) |
30–100+ |
Velmi vysoká ochrana díky extrémně husté vazbě a tmavému indigo barvení. |
|
Len |
10–20 |
Přirozeně spíše střední ochrana, zvlášť u lehkých letních látek. |
|
Konopí |
10–20 |
Podobně jako len, často mírně lepší u hrubších tkanin. |
|
Hedvábí |
5–15 |
U světlého a tenkého hedvábí bývá ochrana poměrně nízká. |
|
Viskóza (rayon) |
5–15 |
Patří mezi materiály s nižším UPF. |
|
Merino vlna |
20–40 |
Vlna obecně vykazuje střední až vyšší UPF díky absorpci UV záření keratinem. |
Co ovlivnňuje UPF oblečení?
a) Hustota tkaniny nebo pleteniny
Nejdůležitější faktor. Čím menší mezery mezi vlákny, tím méně UV záření může projít skrz látku. Proto hustě tkané materiály, například džínovina nebo některé polyesterové a nylonové tkaniny, obvykle chrání výrazně lépe než lehké a řídce tkané letní látky.
b) Gramáž a tloušťka materiálu
Obecně platí, že čím je látka silnější a těžší, tím vyšší bývá její UPF. Tenké letní tkaniny propouštějí více UV záření než materiály s vyšší gramáží.
c) Barva
Tmavší odstíny absorbují více UV záření než světlé. Tmavě modré nebo černé tričko proto zpravidla poskytuje lepší ochranu než bílé tričko ze stejného materiálu a stejné konstrukce.
d) Materiál
Určitou roli hraje i samotný typ vlákna. Polyester a některá další syntetická vlákna mívají často vyšší přirozenou ochranu proti UV záření než bavlna, len nebo viskóza. Rozdíly mezi jednotlivými materiály však bývají menší než vliv hustoty vazby, gramáže nebo barvy.
e) Vlhkost
U některých materiálů, zejména bavlny, může navlhnutí výrazně snížit ochranu proti UV záření. Mokré bílé tričko proto často chrání hůře než suché.
f) Napnutí látky
Při natažení textilie se zvětšují mezery mezi vlákny a ochranné vlastnosti mohou klesat. To je důležité například u sportovního oblečení, legín nebo plavek. Volnější oděv proto obvykle chrání lépe než těsně obepínající oděv ze stejného materiálu.
Jak se UPF měří?
Na rozdíl od SPF u opalovacích krémů se UPF neměří na lidech, ale laboratorně. Používá se spektrofotometr nebo spektroradiometr a laboratoř měří kolik UV záření dopadne na látku, kolik jí projde a výsledek přepočítá podle biologického účinku UV záření na lidskou pokožku. Moderní standardy navíc často simulují praní, opotřebení, natahování, vlhkost a stárnutí materiálu. Například UV Standard 801, který vyvinulo společně několik evropských institucí, testuje textilie i v mokrém a nataženém stavu.
UPF jako výsledek technologických úprav
I když má každé oblečení určitou míru ochrany proti UV paprskům, tak jsou mezi nimi obrovské rozdíly dané už samotnou použitou tkaninou a jejími přirozenými vlastnostmi. Specializované UPF oblečení často používá optimalizované vazby vláken a různé druhy chemických úprav. Díky tomu lze výrazně zvýšit UPF i u tkanin, které obecně nejsou příliš dobré na ochranu proti slunci, např. z bavlny či lnu.
Zdroje:
Aguilera, J., de Gálvez, M.V., Sánchez-Roldán, C. and Herrera-Ceballos, E. 2014. „New Advances in Protection Against Solar Ultraviolet Radiation in Textiles for Summer Clothing“. Photochemistry and Photobiology, 90: 1199-1206. https://doi-org.ezproxy.lib.cas.cz/10.1111/php.12292
Attia, Nour F., Rokaya Osama, Sally E. A. Elashery, Abul Kalam, Abdullah G. Al-Sehemi, and Hamed Algarni. 2022. "Recent Advances of Sustainable Textile Fabric Coatings for UV Protection Properties" Coatings 12, no. 10: 1597. https://doi.org/10.3390/coatings12101597
Berry EG, Bezecny J, Acton M, Sulmonetti TP, Anderson DM, Beckham HW, Durr RA, Chiba T, Beem J, Brash DE, Kulkarni R, Cassidy PB, Leachman SA. 2022. „Slip versus Slop: A Head-to-Head Comparison of UV-Protective Clothing to Sunscreen“. Cancers (Basel). 2022 Jan 21; 14 (3): 542. doi: https://www.mdpi.com/2072-6694/14/3/542; PMCID: PMC8833350.
Boothby-Shoemaker WT, Mohammad TF, Ozog DM, Lim HW. 2022. „Photoprotection by clothing: A review“. Photodermatol Photoimmunol Photomed. 38: 478–488. doi:10.1111/phpp.12776.
Downs, N.J. and Harrison, S.L. 2018. „A comprehensive approach to evaluating and classifying sun-protective clothing“. British Journal od Dermatology, 178: 958-964. https://doi-org.ezproxy.lib.cas.cz/10.1111/bjd.15938
D'Orazio, John, Stuart Jarrett, Alexandra Amaro-Ortiz, and Timothy Scott. 2013. "UV Radiation and the Skin". International Journal of Molecular Sciences 14, no. 6: 12222-12248. https://doi.org/10.3390/ijms140612222.
John, S.M., Garbe, C., French, L.E., Takala, J., Yared, W., Cardone, A., Gehring, R., Spahn, A. and Stratigos, A. 2021. „Improved protection of outdoor workers from solar ultraviolet radiation: position statement“. J Eur Acad Dermatol Venereol, 35: 1278-1284. https://doi-org.ezproxy.lib.cas.cz/10.1111/jdv.17011.
Kibria, G., Repon, M.R., Hossain, M.F. et al. 2022. „UV-blocking cotton fabric design for comfortable summer wears: factors, durability and nanomaterials“. Cellulose 29, 7555–7585. https://doi-org.ezproxy.lib.cas.cz/10.1007/s10570-022-04710-7
Saha, Buddhadeb, Achintya Saha, Parikshit Das, Ajay Kakati, Amartya Banerjee, Pronobesh Chattopadhyay. 2024. „A comprehensive review of ultraviolet radiation and functionally modified textile fabric with special emphasis on UV protection“. Heliyon, Volume 10, Issue 22, ISSN 2405-8440, https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2024.e40027.
Saravanan, D. 2007. "UV Protection Textile Materials". AUTEX Research Journal, vol. 7, no. 1, pp. 53-62. https://doi.org/10.1515/aut-2007-070106
Young, Antony R., Joël Claveau, Ana Beatris Rossi. 2017. „Ultraviolet radiation and the skin: Photobiology and sunscreen photoprotection“. Journal of the American Academy of Dermatology, Volume 76, Issue 3, Supplement 1, 2017, Pages S100-S109, https://doi.org/10.1016/j.jaad.2016.09.038.