Obsah:

Ochrana před slunečním zářením

• Infračervené záření (IR)
• SPF (Sun Protection Factor)
• UPF (Ultraviolet Protection Factor)
• UVA záření
• UVB záření
• UVC záření

Tepelná pohoda a chlazení

• Bellows effect (efekt měchů)
• Konvekce
• Mikroklima oděvu
• Odpařování potu
• Q-max
• Sálavé teplo (radiace)
• Tepelný komfort
• Tepelná vodivost
• Termoregulace
• UTCI (Universal Thermal Climate Index)

Materiály

• Bambus (bambusová viskóza)
• Bavlna
• Elastan
• Hedvábí
• Konopí
• Len
• Lyocell
• Merino vlna
• Modal
• Nylon (polyamid)
• Polyester
• Tencel™
• Viskóza

Vlastnosti textilií

• Antibakteriální úprava
• Chladivý materiál
• Gramáž
• Hustota tkaniny
• Prodyšnost
• Rychleschnoucí materiál
• Síťovina (mesh)
• Wicking (odvod vlhkosti)

Ochrana před slunečnímu zářením

Infračervené záření (IR)

Infračervené záření je část slunečního záření, kterou vnímáme především jako teplo. Tvoří více než polovinu energie dopadající ze Slunce na zemský povrch a významně přispívá k zahřívání pokožky i oblečení (UV záření tvoří oproti tomu cca 3-5 % energie dopadající ze slunce). Ochranné oblečení může část infračerveného záření odrážet nebo zachytit dříve, než se dostane ke kůži, a tím pomáhat snižovat tepelnou zátěž organismu.

SPF (Sun Protection Factor)

SPF vyjadřuje, jak účinně opalovací krém chrání pokožku před UVB zářením, které způsobuje spálení kůže. Číslo SPF udává, kolikrát vyšší dávku UVB záření pokožka snese, než se spálí, ve srovnání s nechráněnou kůží. Například člověk, který by se bez ochrany spálil za 10 minut, by při správném použití krému SPF 30 mohl teoreticky vydržet na slunci asi 30krát déle, tedy 300 minut. SPF a UPF (ochrana před UV u oblečení) se měří jinak a nelze jejich hodnoty přímo porovnávat,

UPF (Ultraviolet Protection Factor)

UPF vyjadřuje, jaké množství UV záření projde skrz textilii k pokožce. Například UPF 50 znamená, že látkou projde přibližně jen 1/50 UV záření, tedy 2 % UV. Čím vyšší je hodnota UPF, tím lepší ochranu oblečení poskytuje. Dermatologické organizace doporučují většinou alespoň UPF 30.

UVA záření

UVA paprsky tvoří většinu UV záření dopadajícího na zemský povrch. Pronikají hluboko do kůže, významně se podílejí na jejím stárnutí a mohou přispívat ke vzniku rakoviny kůže. Na rozdíl od UVB pronikají běžným okenním sklem, proto k expozici UVA dochází i v interiéru nebo v automobilu. UVA záření dopadá na pokožku také ve stínu, protože část se rozptyluje v atmosféře a část se odráží od okolních povrchů, například vody, písku, betonu nebo sněhu.

UVB záření

UVB paprsky jsou hlavní příčinou spálení pokožky a významně se podílejí na vzniku rakoviny kůže. Sklo UVB paprsky téměř vůbec nepropouští, proto se nelze spálit v místnosti za oknem.

UVC záření

UVC záření má nejvyšší energii ze všech typů UV záření. Na zemský povrch se za normálních okolností nedostává, protože je pohlcováno atmosférou.

 

Tepelná pohoda a chlazení

Bellows effect (efekt měchů)

Bellows effect označuje výměnu vzduchu mezi tělem a oblečením způsobenou pohybem člověka. Projevuje se u volnějších – ale ne až příliš volných – oděvů, kde při chůzi nebo pohybu paží dochází k rytmickému nasávání a vytlačování vzduchu podobně jako u měchů. Díky tomu se od těla odvádí teplo a vlhkost a zlepšuje se tepelný komfort v horkém počasí.

Konvekce

Konvekce je přenos tepla pohybem vzduchu. Když kolem těla proudí vzduch – například při větru, chůzi nebo pohybu pod volnějším oblečením –, odvádí přebytečné teplo a urychluje odpařování potu. Prodyšné materiály tento proces podporují, zatímco neprodyšné látky mohou proudění vzduchu bránit. Konvekce je jedním z hlavních důvodů, proč bývá v horku příjemnější lehké a vzdušné oblečení než těsně přiléhající nebo neprodyšné oděvy.

Mikroklima oděvu

Mikroklima oděvu je tenká vrstva vzduchu mezi pokožkou a oblečením. Právě zde probíhá většina výměny tepla a vlhkosti mezi tělem a okolním prostředím. Funkční oblečení pomáhá udržovat mikroklima příjemné tím, že podporuje proudění vzduchu, odvod vlhkosti a odpařování potu. Pokud se v této vrstvě naopak hromadí teplo a vlhkost, vzniká pocit dusna a přehřátí.

Odpařování potu

Odpařování potu je nejdůležitější způsob, kterým se lidské tělo ochlazuje v horkém prostředí. Při přeměně potu na vodní páru se z povrchu pokožky odebírá teplo, což pomáhá snižovat teplotu těla. Funkční oblečení může tento proces podporovat tím, že odvádí vlhkost od pokožky a usnadňuje její odpařování.

Q-max

Hodnota vyjadřující, jak intenzivně látka při prvním dotyku odvádí teplo z pokožky. Čím vyšší Q-max, tím chladivější pocit materiál vyvolává. Solidní chladivý efekt přináší materiály s hodnotou 0,2 a vice. Jedná se ale pouze o přechodný efekt, který rychle mizí poté, co se látka zahřeje na teplotu kůže.

Sálavé teplo (radiace)

Sálavé teplo je přenos energie elektromagnetickým zářením. V horkém počasí pochází významná část tepelné zátěže ze slunečního záření, zejména z jeho infračervené (IR) složky. Oblečení může část tohoto záření odrážet, pohlcovat nebo blokovat dříve, než dopadne na pokožku, a tím omezovat přehřívání organismu.

Tepelný komfort

Tepelný komfort označuje stav, kdy člověk nepociťuje ani přílišné teplo, ani chlad. Nezávisí pouze na teplotě vzduchu, ale také na vlhkosti, větru, slunečním záření, fyzické aktivitě a oblečení. Právě vhodně zvolené oblečení může tepelný komfort v horkém počasí výrazně zlepšit.

Termoregulace

Termoregulace je soubor procesů, kterými si tělo udržuje stabilní vnitřní teplotu kolem 37 °C navzdory změnám okolního prostředí. Patří sem například pocení, změny průtoku krve v kůži, tvorba tepla ve svalech nebo změny chování, jako je vyhledávání stínu či oblékání vhodného oděvu. Funkční oblečení může termoregulaci podporovat tím, že usnadňuje odpařování potu, proudění vzduchu a ochranu před slunečním zářením.

Tepelná vodivost

Tepelná vodivost vyjadřuje schopnost materiálu přenášet teplo. Materiály s vyšší tepelnou vodivostí, jako například nylon, bývají při dotyku chladivější a při měření často dosahují vyšších hodnot Q-max. Na výsledném pocitu chladu se však podílí i konstrukce textilie – například tvar vláken, jejich povrch, kontaktní plocha mezi látkou a pokožkou nebo použití speciálních úprav a minerálních příměsí. Proto mohou mít dvě textilie ze stejného materiálu rozdílné chladivé vlastnosti.

UTCI (Universal Thermal Climate Index)

UTCI je mezinárodně používaný index tepelného komfortu. Zohledňuje nejen teplotu vzduchu, ale také vlhkost, vítr a sluneční záření, a vyjadřuje, jaké tepelné zatížení lidské tělo skutečně pociťuje. Používá se například v biometeorologii, zdravotnictví a při hodnocení rizik spojených s vlnami veder.

 

Materiály

Obecná poznámka: Vlastnosti uvedené u jednotlivých materiálů představují jejich typické charakteristiky. Skutečné vlastnosti konkrétní látky však závisí také na její konstrukci, gramáži, hustotě, barvě, povrchových chemických úpravách a dalších technologiích použitých při výrobě. Proto nelze vlastnosti oděvu spolehlivě odhadnout pouze podle složení. Například dvě textilie vyrobené ze stejného vlákna mohou mít zcela odlišnou prodyšnost, chladivost, schopnost odvádět vlhkost nebo úroveň ochrany proti UV záření.

Bambus (bambusová viskóza)

Regenerované celulózové vlákno vyráběné z bambusu. Je měkké a příjemné na pokožce, ale jeho vlastnosti se podobají běžné viskóze. Nevýhodou u tohoto polosyntetického materiálu bývá nižší odolnost za mokra a zpravidla nižší UV ochrana.

Bavlna

Nejrozšířenější přírodní textilní vlákno. Je příjemná na nošení a dobře absorbuje vlhkost. Nevýhodou je pomalé schnutí a často poměrně nízká UV ochrana u lehkých letních látek.

Elastan

Syntetické vlákno z polyueratanu známé svou mimořádnou pružností. Obvykle se používá jako příměs zvyšující pružnost oděvu. Na oblečení jej najdeme i pod de facto synonymními výrazy polyuretan či spandex.

Hedvábí

Přírodní vlákno produkované housenkami bource morušového. Je lehké a příjemné na pokožce, ale bývá citlivější na opotřebení a propouští relativně hodně slunečního záření.

Konopí

Přírodní vlákno s velmi vysokou prodyšností a dobrou schopností odvádět vlhkost, vlastnostmi podobné lnu. Je pevné a odolné, nevýhodou bývá vyšší mačkavost a někdy trochu hrubší pocit na omak ve srovnání s lnem.

Len

Tradiční přírodní materiál známý svou výbornou prodyšností a schopností odvádět vlhkost. Patří mezi nejoblíbenější materiály pro horké počasí. Nevýhodou bývá výrazná mačkavost a relativně nízká ochrana před UV.

Lyocell

Lyocell je nejmodernější skupina polosyntetických regenerovaných celulózových vláken vyráběných z dřevní celulózy. Vyniká velmi dobrým hospodařením s vlhkostí, vysokou pevností a příjemným omakem. Oproti viskóze bývá odolnější, méně náchylný k poškození za mokra a často také lépe odvádí vlhkost od pokožky. Ochrana proti UV záření bývá obvykle střední a závisí především na hustotě a konstrukci konkrétní tkaniny.

Merino vlna

Jemná ovčí vlna s výbornými termoregulačními vlastnostmi i poměrně solidní přirozenou ochranou proti UV paprskům. Dokáže absorbovat značné množství vlhkosti bez pocitu mokra. Nevýhodou bývá vyšší cena.

Modal

Modal je modernější typ polosyntetického regenerovaného celulózového vlákna vyráběným nejčastěji z bukového dřeva. Ve srovnání s běžnou viskózou bývá pevnější, odolnější při praní, méně se sráží a lépe si zachovává tvar. Je velmi měkký, dobře hospodaří s vlhkostí a často se používá v prádle, tričkách nebo oděvech určených pro přímý kontakt s pokožkou. Z hlediska UV ochrany bývá na tom podobně nebo mírně lépe než běžná viskóza, stále však obvykle nedosahuje hodnot typických pro hustě tkané syntetické materiály.

Nylon (polyamid)

Nylon, označovaný také jako polyamid, je lehké a velmi odolné syntetické vlákno. Ve srovnání s polyesterem bývá obvykle měkčí, hladší a příjemnější na pokožce a často poskytuje chladivý pocit při dotyku. Díky nízké hmotnosti, rychlému schnutí a dobré odolnosti se stal oblíbeným materiálem mnoha moderních oděvů určených do horkého počasí. Nylon dokáže dobře odvádět vlhkost a bývá častou součástí takzvaných „cool touch“ nebo chladivých textilií. Oproti polyesteru však obvykle absorbuje více vody, bývá dražší a při dlouhodobém vystavení slunečnímu záření může rychleji stárnout. Výsledné vlastnosti vždy závisí také na konstrukci konkrétní tkaniny a způsobu zpracování vláken.

Polyester

Polyester je nejrozšířenější syntetické vlákno současnosti. Moderní polyesterové tkaniny mohou velmi dobře odvádět vlhkost, rychle schnout a díky své struktuře často poskytují poměrně vysokou ochranu proti UV záření. Vlastnosti polyesteru však výrazně závisí na konstrukci konkrétní látky. Zatímco některé moderní polyesterové textilie jsou velmi lehké a prodyšné, levnější nebo hustě tkané materiály mohou působit málo vzdušně a zadržovat teplo. Ve srovnání s nylonem bývá polyester obvykle o něco hrubší na dotek, ale lépe odolává UV záření a absorbuje méně vlhkosti.

Viskóza

Viskóza je regenerované celulózové vlákno vyráběné nejčastěji ze dřeva nebo jiných rostlinných zdrojů. Je měkká, splývavá, dobře absorbuje vlhkost a bývá příjemná na pokožce. Oproti mnoha syntetickým materiálům však mívá nižší odolnost, zejména za mokra, a často poskytuje spíše nižší ochranu proti UV záření. Viskóza je nejstarším a nejrozšířenějším typem polosyntetického regenerovaného celulózového vlákna.

Tencel™ (lyocell)

Tencel™ je obchodní značka polosyntetických lyocellových a modalových vláken společnosti Lenzing AG. Nejde tedy o samostatný materiál, ale o konkrétní značkové provedení lyocellu nebo modalu vyráběné podle standardů této společnosti. Na štítku oděvu proto můžete najít například označení „100 % lyocell“ nebo „Tencel™ Lyocell“, přičemž v obou případech jde o stejný základní typ vlákna. Z hlediska UV ochrany, prodyšnosti nebo práce s vlhkostí rozhodují především vlastnosti samotného lyocellu či modalu a konstrukce textilie, nikoli samotné označení Tencel™.

 

Vlastnosti textilií

Antibakteriální úprava

Antibakteriální úprava omezuje množení bakterií v textilii a tím pomáhá snižovat vznik nepříjemného zápachu (čerstvý pot sám o sobě bývá téměř bez zápachu; charakteristický pach vzniká při rozkladu některých složek potu bakteriemi). Antibakteriální úpravy oblečení může být dosaženo použitím speciálních látek (například iontů stříbra), chemických úprav nebo výběrem materiálů, které přirozeně hůře podporují růst bakterií. Antibakteriální vlastnosti mívají některá přírodní vlákna, například merino vlna, ale lze je dodat i syntetickým textiliím.

Gramáž

Gramáž vyjadřuje hmotnost textilie na metr čtvereční a obvykle se uvádí v g/m². Vyšší gramáž často znamená silnější, odolnější nebo méně průsvitnou látku, sama o sobě však nevypovídá o prodyšnosti, UV ochraně ani kvalitě materiálu. Dvě textilie se stejnou gramáží mohou mít velmi odlišné vlastnosti.

Hustota tkaniny

Hustota tkaniny vyjadřuje, jak těsně jsou vlákna nebo příze uspořádány vedle sebe. Hustší tkaniny obvykle lépe blokují UV záření a bývají méně průsvitné. Na druhou stranu mohou omezovat proudění vzduchu a snižovat prodyšnost, pokud nejsou vhodně navrženy.

Chladivý materiál

Chladivý materiál je textilie navržená tak, aby zvyšovala tepelný komfort v horkém prostředí. Chladivého efektu lze dosáhnout například vyšší tepelnou vodivostí vláken, účinným odvodem vlhkosti, rychlým schnutím, speciálním průřezem vláken nebo konstrukcí podporující proudění vzduchu. Pocit chladu při dotyku bývá často spojován s vyšší hodnotou Q-max.

Prodyšnost

Prodyšnost označuje schopnost materiálu propouštět vzduch. Dobře prodyšné oblečení pomáhá odvádět teplo a zvyšuje komfort v horkém počasí. Prodyšnost ovlivňuje nejen použitý materiál, ale také hustota tkaniny, velikost mezer mezi vlákny, typ vazby a případné ventilační prvky, například síťované panely.

Rychleschnoucí materiál

Rychleschnoucí materiál dokáže urychlovat odpařování vlhkosti a zkracovat dobu schnutí oděvu. Této vlastnosti lze dosáhnout použitím vláken, která absorbují jen malé množství vody, vhodnou konstrukcí tkaniny nebo úpravami podporujícími transport vlhkosti. Rychlé schnutí bývá důležité zejména při sportu, cestování nebo pobytu v horkém a vlhkém prostředí.

Síťovina (mesh)

Síťovina je textilie s otevřenou strukturou a většími mezerami mezi vlákny. Umožňuje velmi dobrou ventilaci a podporuje proudění vzduchu kolem těla. Často se používá jako ventilační prvek v podpaží, na zádech nebo v jiných částech sportovního a letního oblečení, kde se hromadí teplo a vlhkost.

Wicking (odvod vlhkosti)

Wicking označuje schopnost textilie transportovat pot od pokožky na vnější povrch látky, kde se může rychleji odpařovat. Tento efekt bývá vytvářen speciální strukturou vláken, jejich průřezem nebo povrchovými úpravami. Díky tomu může pokožka zůstat sušší i při intenzivnějším pocení. Wicking funguje nezávisle na střihu oděvu a může být účinný jak u přiléhavého sportovního oblečení, tak u volnějších oděvů. Na rozdíl od něj jsou mechanismy jako konvekce nebo bellows effect více závislé na konstrukci a střihu oděvu.